Kam s ním?

Znáte to, neboť já určitě nejsem jediný, kdo si při pohledu na doma uložený modelářský motor občas položí tuhle nerudovskou otázku. Poté většinou následuje přehrabávání se ve starých časopisech, plánech a podkladech a mnohdy i obvolávání stejně postižených kamarádů, zdali by o něčem zajímavém nevěděli, nebo alespoň něčím neinspirovali………   /Hank/

Tak přesně tuhle situaci jsem naposled zažil začátkem letošního srpna, když jsem si v krabičce prohlížel nakonzervovaný motor Modela Junior 2. Jediné, v čem jsem měl v tu chvíli jasno byla skutečnost, že tento motor bude pohánět nějakou „autentickou“ repliku historického modelu vzniklého do roku 1950. Dále následovalo téměř to, co jsem popsal v úvodu. Naštěstí jsem doma poměrně rychle narazil na plán amerického modelu „Challenger“,  který jsem si asi před třemi lety zvětšil do originální velikosti. Model je vcelku jednoduchých tvarů a konstrukce o rozpětí 51″ (1295 mm). Zdali je líbivý, či méně, neřeším. Takový jej prostě konstruktér – Američan H. A. Thomas v roce 1941 navrhl, postavil a s takovým i létal.

V podstatě hned druhý den jsem se pustil do jeho stavby. (To je u mě totiž jediný a osvědčený způsob, jak nezačít hodnotit plusy a minusy mnoha potenciálních modelů, nepropadnout následně tzv. rozhodovací paralýze a nakonec všechno, včetně původní myšlenky odložit na neurčito 🙂 ). 

Konstrukci modelu zatím popisovat nebudu. Myslím, že je z fotografií dostatečně zřetelná. Challenger je a bude stavěný s maximální mírou autenticity, v měřítku a konstrukci shodnými s originální předlohou. Výjimkou budou pouze ovládané části směrovky a výškovky a nezbytně nutné úpravy uvnitř trupu pro instalaci RC soupravy.

Pokračování příště 🙂   /Hank/